Většina populace řeší hlavně problém s nadbytečnými kilogramy a hledá různé způsoby, jak tyto kila navíc shodit. Nabrat totiž pár kilogramů navíc na dovolené u moře, během rekonvalescence po úrazu, nebo jen proto, že člověku začalo chutnat v nové restauraci na rohu ulice, není žádná velká věda. Najdou se však i tací, kteří ať dělají, co dělají, ručička na váze se nahoru ne a ne hnout.
Přibrat na váze a pěkně si vytvarovat křivky může být někdy složitější než zhubnout. Jedinci, které trápí příliš štíhlá postava, by tento problém měli nejdříve probrat s lékařem, aby vyloučili případné zdravotní důvody hubenosti. Poté mohou zvážit spolupráci s nutričním poradcem a fitness trenérem. Pokračování textu Jak přibrat na váze zdravě?→
Podíl sacharidů a tuků v jídelníčku je velmi individuální. Někdo velmi dobře zdravotně prospívá při vysoko-sacharidovém režimu s omezením tuků, jiný nedá dopustit na ketogenní režim s minimem sacharidů a vysokým příjmem tuků. Já osobně považuji za optimální podíl sacharidů na celkovém energetickém příjmu cca 30-50 %. Při příjmu 2000 kcal to znamená 150-250 g sacharidů., dalších 10-15 % tvoří bílkoviny a 30-50 % zdravé tuky. Pokračování textu Jaké sacharidy zařadit do jídelníčku→
Sacharidy jsou pro nás hlavním zdrojem energie, ale zároveň jsou jednou z hlavních příčin obezity a dalších vážných zdravotních problémů. Pro pochopení, proč nám některé sacharidy škodí a jiné prospívají, nám pomohou dva výchozí termíny, ve kterých je dobré se orientovat. Jde o glykemický index a glykemickou nálož. Pokračování textu Proč nám strava s vysokým glykemickým indexem škodí→
Sacharidy (cukry, uhlovodany) jsou pro nás, spolu s tuky, hlavním zdrojem energie. Potřebujeme je pro správné fungování centrálního nervového systému a pro udržování stálé hladiny cukru v krvi (glykémie). Ve formě jaterního a svalového glykogenu tvoří energetickou rezervu organismu. Pokračování textu Sacharidy→
Tuky (lipidy) patří spolu s bílkovinami a sacharidy k základním makroživinám. Pro zdravého člověka by podíl tuku na celkovém energetickém příjmu měl tvořit cca 25-30 %, pro představu jde o 60-90 g tuku. Příjem tuku by neměl být nižší než 20 % energetického příjmu (cca 45 g). Horní omezení příjmu tuků je značně individuální, někomu může zdravotně svědčit vyšší příjem tuku na úkor sacharidů. Pokračování textu Tuky→
Bílkoviny (proteiny) jsou základním stavebním materiálem těla. Tkáně podléhají neustálé degradaci a musí být znovu vytvářeny. Proto je adekvátní příjem bílkovin životně důležitý. Bílkoviny jsou v zažívacím ústrojí působením enzymů rozloženy na základní prvky – aminokyseliny, které můžeme z hlediska jejich potřeby pro náš organismus rozdělit do tří skupin: Pokračování textu Bílkoviny→
Zásadou zdravého stravování je používání základních, průmyslově nezpracovaných potravin v nejlepší dostupné kvalitě. Při jejich nákupu je potřeba číst etikety se složením potravin, eventuálně dát pozor na čerstvost a zralost. Pokračování textu Výběr potravin pro sestavení „zdravého talíře“→
Pojem „zdravý talíř” vznikl před několika lety v USA (www.health.harvard.edu/staying-healthy/healthy-eating-plate). Jde o velmi praktickou pomůcku, která jednoduše demonstruje zdravé stravování. Stačí si představit větší talíř, na který v duchu naskládáme všechno, co se chystáme za den sníst. Pokud se chceme stravovat zdravě, výsledek by měl být následující: Pokračování textu Zdravý talíř→
Doplňky stravy nepředstavují pouze zpestření všedního jídelníčku. Často obsahují prospěšné látky pro náš organismus. Jsou tak vhodné třeba pro lidi toužící přibrat nějaké to kilo nebo pro ty z vás, co naopak chtějí něco zhubnout. Trh je dnes přeplněný výživovými doplňky a my bychom vám proto chtěli poradit s výběrem vhodného přípravku. Pokračování textu Co jsou to doplňky stravy a jak mi mohou pomoci→